Protože nejsem až tak fandou davových ikon typu Hello Kitty apod, a rozhodně to až na pár výjimek nemíním kupovat, řekla jsem si, že přece nebude tak těžké nějakou postavičku na triko namalovat, že? Výtvarka mě vždycky bavila, zas tak levá jsem nebyla, tak co... No to jsem si naběhla :-). Po zakoupení základní sady barev a pár razítek na vyzkoušení jsem pochopila, že levnější by asi bylo jít koupit jednou za rok tričko s Kittynou, ale možnosti se neomezují jen na dětské projekty, takže proč ne. Dokoupila jsem nějaké barvy, konturky, násady a jala se pod dojmem nádherných výtvorů mých kamarádek, co zrovna absolvovaly tvořivý kurz, experimentovat....
První poznatek - šablona vystřižená narychlo z papíru vytrhnutého z reklamního bloku není jako kvalitní plastová šablona, ale na první pokusy holt musí stačit. Poznatek druhý - barvy vypadají jinak v lahvičce a jinak na textilu. Poznatek třetí - vychytat technologii jednotlivých technik není žádná sranda, když netušíte moc jak (přesto díky Tereze za báječné shrnutí, které přišlo těsně před akcí a mě asi zachránilo od totální tvořivé blamáže), ale tak učíme se... Poznatek čtvrtý - DĚSNĚ MĚ TO BAVÍ :-).
Vložím sem moji prvotinu, která je samosebou otřesná, ale stejně jsem na ni pyšná a mám z ní radost. Škoda jen, že jsem ji vyzkoušela na vyřazeném body, takže z naší rodiny ji už nikdo neunosí... Ale zase zničit triko bez potuchy, jak to vlastně funguje, taky nic moc. Třeba ještě někomu radost udělá.
Materiál: tekuté a klasické barvy Izink, kontury Pébéo, razítka ALADINE, recyklace body z Tesco
